Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pondělí 23. října 2017 Teodor, Theodor

Zlatý Šéba padl do postele ve čtyři ráno

25 2004
Atény - (Od zvláštního zpravodaje iDNES) - Poprvé na olympiádě v Aténách byl hlavní postavou tiskové konference s vítězi Čech. Roman Šebrle předstoupil před novináře zhruba o půl jedné ráno místního času. V Praze bylo o hodinku méně. V reprezentační soupravě pak čtvrthodinku čelil společně s druhým Američanem Clay a Třetím Kazachem Karpovem řádce dotazů.

Stáhněte si tapety
s Romanem Šebrlem

To už měl za sebou Šebrle rozhovor pro české novináře. Ti se ho chopili, sotva s českou vlajkou oběhl stadion a vnořil se útrob Olympijského stadionu.

V určené zóně se pak přetlačovali, aby zaznamenali první dojmy olympijského vítěze, kterého přivítali hurónským zvoláním. Dostali půlhodinku.

Pak nesmlouvavý pořadatel českého atleta odvedl na oficiální tiskovou konferenci přímo na Olympijském stadionu. První dotaz skoro zaplněného konferenčního sálu kupodivu nesměřoval na vítěze, ale na druhého v pořadí Briana Claye.

"Těžil jsem z toho, že větší tlak byl na Toma Pappase," řekl Američan, ktrý posléze v další odpovědi přiznal, že byl velmi zlobivé dítě. "Nebyl jsem ten nejlepší, ale ani ten nejhorší," usmál se. Konkrétní historku se mu vyprávět nechtělo.

Pak už se se Šebrlem v odpovědích střídali. Bronzový Kazach Dmitrij Karpov tiskovku mlčky proseděl, jen poslouchal simultánnímu překladu vedle sebe sedícího chlapíka.

Romanovi Šebrlemu se trochu pletla anglická slovíčka, jednou si nechal vypomoci. "Jak se řekne dokázat?" zahlaholil do sálu. Odpovědi se dočkal ihned: "Achieve," houkl na něj manažer Alfonz Juck.

Český atlet odpovídal stejně, jako předtím pro česká média - jak si v závěrečném běhu hlídal oba soupeře, že byl po celou dobu nervozní a jak jsou destibojaři dobrá parta.

"Jsme zvláštní sorta atletů, musíme být přátelští, abychom to v soutěži vydrželi po celé dva dny," odvětil na jeden z dotazů.

Když už otázky došly, stihl se olympijský vítěz jen krátce pozdravit s přáteli. Otázky pro rozhlas nezvládl. "Promiňte, ale musíte už odejít těmi dveřmi na dopingovou kontrolu," ukazoval pořadatel. "Hned?" opáčil Šebrle. "Budou zavírat," dočkal se odpovědi.

Ze dveří antidopingové laboratoře se pak vynořil krátce po druhé. "Bylo to v pohodě, v tom vedru jsem hodně pil. Navíc když jsem nervozní, tak hodně čurám. Jenže tam přede mnou bylo hodně lidí, tak jsem musel čekat," vysvětlil své zdržení.

Pak se ještě chvilku věnoval novinářům a konečně natočil i vstup pro rozhlas. O půl třetí zamířil do olympijské vesnici. "Už se těším do postele. Bolí mě nohy jako nikdy v životě. Ale jsem šťastný," zářil Šebrle.

Nakonec usnul ve čtyři. Věděl, že má před sebou slavnostní ceremoniál, kde dostane medaili a olivový věnec, oslavy v olympijském domě, spoustu gratulací, sponzorské povinnosti, odběry krve kvůli dopingu, a také on-line se čtenáři iDNES, kteří mu mohli pogratulovat vůbec mezi prvními. - více zde

Roman Šebrle hovoří s českými novináři na stadionu v Aténách po triumfu v olympijském desetiboji. (24. srpna 2004)







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze