Co máte s prezidentem MOV společného?
Jacques je povoláním lékař, ortoped, měli jsme stejnou profesi, takže jsme si vždycky měli o čem povídat.
Jacques Rogge v Českuv neděli přiletěl do Prahy a večer se zúčastnil slavnostního zahájení Evropského festivalu mládeže v Liberci pondělí zahájil sledováním běžeckých disciplín ve Vesci odpoledne v Praze natáčel olympijský magazín pro Českou televizi večer po sedmé hodině usedl do letadla a vydal se domů do Lausanne |
Jaká jsou témata vašich soukromých hovorů?
To poslední bylo, že on i jeho paní s lékařskou praxí přestali. Povídali jsme si, jak je škoda, že člověku unikají některé novinky v oboru, ale že se to prostě stíhat nedá.
Kolik řečí vlastně ovládá?
My si povídáme anglicky, k tomu samozřejmě zvládá francouzštinu i holandštinu. Je schopen pronášet projevy ve španělštině, říká se, že umí šest řečí. Při jeho návštěvě v Praze jsme probírali správnou výslovnost jeho jména - není to Rog ani Roch, ale Roche. Ale to jeho zachrchlání jsem napodobit prostě nedokázal.
Jaký je?
Poznal jsem ho jako noblesního, uvážlivého člověka, který ve sportu prošel všemi stupínky: od aktivního závodníka na amatérské i olympijské úrovni až po sportovní funkcionařinu.
Změnil se nějak za dobu, co se znáte?
Všichni stárneme, to je jasné. Mám pocit, že z něj trošku vyprchala někdejší bojovnost. To ale možná souvisí s jeho diplomatickým přístupem, on nikdy nikoho neurazí. Na druhou stranu se mi zdá, že slevil ze svého volebního programu.
Ve kterém tvrdil co?
Když ho v roce 2001 představil, zdůrazňoval, že se bude starat o to, aby se olympijské hry nestaly obětí svého vlastního úspěchu, aby je megalomanie nepřerostla a nezahubila je. Nakonec však jeho okolí, odborníci kolem olympijského hnutí jeho představu změnili v tom smyslu, že olympiády jsou produkt žádaný pro to, jaké jsou, že k nim patří i ta okázalost.
Jak proběhla jeho "česká" mise spojená s návštěvou Evropského festivalu mládeže v Liberci?
Byl velice uvolněný, byla to pro něj oddechová záležitost. Žádné vážné problémy tu neřešil, mohl jenom s uspokojením koukat na to, co založil. Trochu srovnával, jak skromné byly začátky té akce a jak to vypadá teď.
Odvezl si domů nějaký speciální dárek, něco typicky českého?
Darovali jsme mu krásnou knížku o výtvarném umění, aby se taky něco ještě dozvěděl o české historii a kultuře.