Dva roky japonští pořadatelé ve spolupráci s UCI plánovali trasy silničních závodů. Nakonec načrtli zajímavou cestu s finišem na motoristickém okruhu.
Cyklisté – ale i cyklistky – se z předměstí hlavního města vydají jihozápadně k ikonické sopce Fudži. A tady pozor: zatímco muži se po 96 kilometrech začnou škrábat zhruba do poloviny nejvyšší hory země, ženy čeká sjezd směr cíl na závodnickém okruhu formule 1.
„Chci slyšet důvod, proč nemůžeme jet stejnou trasu jako muži, například jen o několik kilometrů kratší,“ namítá Annemiek van Vluetenová, jedna z hvězd ženského pelotonu.
Pravdou je, že na podobný scénář si ženská cyklistika navyká. Na hrách v Riu 2016 obkroužily na těžké trati závodnice o tři okruhy méně, stejně tak to bude i letos na světovém šampionátu v Innsbrucku.
Kratší verzi jedné z etap Tour de France poté jezdkyně absolvují i v závodě La Course.
Tokijský olympijský závod se z nastoleného trendu vymyká.
„Chceme udělat cestu takovou, aby nejsilnějším cyklistům a cyklistkám dovolila ukázat jejich talent. A dát jim reálnou šanci, aby ho dokončili.“ říká Louis Chenaille, tiskový mluvčí Mezinárodní cyklistické unie (UCI). „Brali jsme v potaz i teplé počasí, které je předpovídáno,“ doplnil. Maraton kvůli vysokým teplotám odstartuje už v sedm hodin ráno.
Například letošní ročník závodu La Course, kde během 125 kilometrů nastoupaly cyklistky 2500 metrů, dokončilo ze 112 startujících pouze 62. Mezi nimi nechyběla ani dvanáctá Nikola Nosková.
Pod pěti kruhy ale může startovat pouze 67 reprezentantek, mužů dvojnásobek.
Van Vleutenová tak říká: „Jsem zklamaná. Budu se raději těšit na časovku.“
Ona a spousta dalších elitních vrchařek - včetně Noskové - by měly výraznou šanci bojovat o zlato v kopcích. Kroužení na rovinatém závěrečném okruhu naděje výrazně snižuje.
„Myslím si, že to bude velmi zajímavý závod,“ popisuje Gracie Elvinová, týmová parťačka van Vleutenové z Mitchelton-Scott. „Nemůžete na olympiádě soutěžit proto, že vám nevyhovuje trať. Slyšela jsem na trasu v Tokiu plno názorů: Vrchařky chtějí těžký závod, sprinterky zase klasickou trať. Neexistuje žádné pravidlo, musíme respektovat rozhodnutí hostící země.“
Stále trvající souboj o peníze
„Není to vůbec dobrý signál v boji za rovnost mužské a ženské cyklistiky,“ upozorňuje Marianne Vosová, trojnásobná mistryně světa a olympijská vítězka z Londýna 2012.
Čelní představitelé UCI neustále slibují, že se zasadí o změny. Výjimkou není ani současný šéf David Lappartient. „Naše agenda do roku 2022 obsahuje důležité návrhy, které by měly zaručit rovnost mezi ženami a muži v našem sportu. Je to jedna z největších priorit.“
FaktaPočet závodních dnů
Poprvé na olympiádě
Délka závodu na OH v Tokiu 2020
|
Nejhlasitěji se ženy ozývají v souvislosti s výplatami. Profesionálky v současnosti nejsou chráněny ze strany UCI minimální mzdou – téměř polovina pelotonu inkasuje méně než 10 tisíc eur ročně, sedmnáct procent závodnic vůbec honoráře nedostává.
Mezi muži je situace naprosto odlišná. Unie před letošní sezonou dokonce navýšila hranici minimální mzdy. Cyklista druhodivizní stáje si tak přijde minimálně na 31 tisíc eur, v nejvyšší kategorii WorldTour vyinkasuje jezdec o sedm tisíc více.
Chris Froome, čtyřnásobný vítěz Tour de France, pobírá gáži čtyři miliony eur. Slovák Peter Sagan ještě o polovinu více.
Jenže muži stráví na kole více než trojnásobek závodních dnů oproti ženám. I televizní sledovanost se pohybuje v naprosto odlišných číslech. I kvůli tomu vyjednávání mezi cyklistkami, UCI a šéfy týmů neustále drhne.
„V boji za rovnost musíme vystupovat společně,“ vyzývá Elvinová.
Případné změny Lappartient slibuje už v roce 2020.
Poté by mohl z twitterového účtu Marianne Vosové zmizet popisek: Fulltime-hobby-cyclist.