Nebýt té jedné rány na úvodní střelbě vestoje, bojoval byste o bronz s Dominikem Landertingerem. Nemrzí to?
Na kdyby se nehraje. Pro mě je svým způsobem hezké i důležité, že i dál mám na to bojovat o medaile. Ten sprint nebyla jedna vlaštovka, dneska jsem se o ně znovu pral. Jsem sedmý, což je super výsledek. Každá rána samozřejmě mrzí, ale po té stíhačce jsem chtěl, aby se má výkonnost na olympiádě trochu ustálila. Dokázal jsem si, že to jde.
Vytrvalostní závod biatlonistůPodrobné zpravodajství |
Přál jste si, aby to stříbro ze sprintu nebyl jediný váš výsledkový „úlet“?
Přesně tak. Nechtěl jsem, aby to byl jeden úlet. Od začátku kariéry říkám, že je pro mě důležitá stabilní výkonnost. Když mám tady stabilnější výsledky, je to o to příjemnější.
Máte představu, kam šla ta jediná nepřesná rána?
Vlastně byla kus vedle. Na ty první tři rány jsem najel a bez problémů vystřelil. Na tu čtvrtou jsem najel, ale vyhodnotil jsem si, že je špatně najetá, tak jsem ji odložil. Dostal jsem se tím z rytmu a musel ji odkládat znovu a znovu. Prostál jsem tam deset, patnáct vteřin a ve finále ji stejně netrefil. Dostal jsem dýchavičnost, byl rozklepaný a pak byl rád, že jsem trefil aspoň tu pátou.
Na lyžích jste byl dneska čtrnáctý nejrychlejší. V každém kole jste ztratil maximálně 20 vteřin na Johannese Bö. To potěší, ne?
Určitě, tohle mě těší maximálně – běžecký čas do patnáctky je špička. Po stíhačce, kde to běžecky ani střelecky nebylo ono, jsem se dostal zpátky do toho svého stavu. Je vidět, že jsem na olympiádu dobře připravený. A v tuhle chvíli i spokojený.
Na medailovém ceremoniálu jste přiznal, že jste lehce unavený. Jak jste dobil baterky?
Ono to bylo super v tom, že jsme měli dva dny volna. Na vyhlášení jsem říkal, že toho mám dost, ale i to přebírání medaile mi vlilo do žil takovou energii. Když jsem pak přijel domů, cítil jsem se docela dobře. Druhý den jsme si šli zatrénovat a už to bylo lepší. Dneska jsem byl sice takový malátný před startem, ale pak na trati to bylo dobrý. Dva dny na odpočinek jsou fakt dostačující, protože jsme zvyklí na jeden den, někdy závodíme i rychle za sebou, tady je toho odpočinku dost. I proto jsem rád, že máme před hromadným závodem zase dva dny odpočinku.
Tři závody máte za sebou, tři i se štafetami nejspíš před sebou a sil pořád dost?
V tuhle chvíli to tělo zvládá. Sice jsem toho měl dost, ale když jsou kvalitní výsledky, regeneruje se o něco líp. Nemyslím si, že by mi měly nějak extrémně docházet síly.
Dnes stříbrný Jakov Fak má dlouhodobě blízko k českému týmu, navíc se vrátil po delším zranění. Jste i za něj rád, že má medaili?
Určitě. Upřímně mě těší i zlato Johannese. Viděl jsem v cíli jeho slzy a šel mu pogratulovat. O tomhle ty sportovní okamžiky jsou. Jakov si to taky zaslouží kvůli začátku sezony – jezdil tam výborně. Dneska jsou ty stupně vítězů sympatické.
V neděli vás čeká hromadný závod. S čím do něj půjdete?
Budu od začátku bojovat a uvidíme, co nám přinese střelba. Určitě budu muset trochu zrychlit a riskovat. Dneska jsem si ty rány hlídal, ale bylo to záměrné kvůli tomu, že ve vytrvalostním závodu se za chybu připisuje minuta, což je strašně moc. V masáku se bude střílet rychleji, bude se víc riskovat. Jediné, co bych si přál, je, ať jsou stejné podmínky jako dneska a ať si s tím vítr úplně nezahrává.
