Co bylo dnes jinak než v sobotu, Veroniko?
Na trati to dneska nebylo úplně ideální. Snažila jsem se ze začátku zachytit tempo Marte Olsbuové a jet s ní, ale možná jsem to zbytečně přepálila právě tím, že jsem se jí chtěla udržet. Pak jsem lehce zvolnila - a nejhorší ze všeho byla potom asi ta má poslední položka.
Sedmá ve stíhačcePodrobnosti ze závodu |
Podle trenéra Zdeňka Vítka šlo o dvě těsné rány mimo.
Sice byly těsné, Zdenda mi to taky říkal, ale na to se tady bohužel nehraje. Prostě tam zůstaly dva netrefené terče.
Čím si vysvětlujete, že vám závod tolik „nechutnal“ ani běžecky?
Nevím, nedokážu říct. Vážně nevím.
Mohl sehrát roli náročný mimosoutěžní program po sprintu?
Těžko říct. Těch faktorů mohlo být i víc. Neumím na to odpovědět.
Především v posledním kole vám docházely síly?
Tak nějak celkově jsem dnes nedokázala jet velké tempo. Přišlo mi, že to bylo z mé strany pořád takové stejné tempo, ze kterého nešlo ani zrychlit, ani zpomalit.
Vítr sehrál na střelnici výraznou roli. Před druhou položkou jste na něj štěstí neměla, že?
Určitě byl nepříjemný, hlavně při té druhé ležce, kdy jsem tam nějaký čas proležela. Přijela jsem na střelnici ve chvíli, kdy přišel silný poryv, musela jsem dost dlouho čekat a i přes to čekání jsem tam nechala jedno trestné kolo. Ale v tu chvíli odjíždět s jednou ranou mimo bylo asi maximem, co z toho šlo vytěžit.
Skvělý olympijský startVeronika Vítková v Pchjongčchangu |
Na poslední položku jste později dorazila na třetím místě společně s Anais Bescondovou a se zástupem dalších soupeřek opodál. Byl také proto tlak větší?
Ani bych neřekla, neuvědomovala jsem si nějaký tlak. Snažila jsem se ty rány střílet na jistotu. Nepřišlo mi, že by to měla být nějak rychlá položka. Bohužel, ránu vypadly ven, musela jsem na dvě trestná kola a je z toho sedmé místo.
Přesto, být třetí a sedmá v úvodních dvou závodech na olympiádě, to je výborná bilance.
Však si také myslím, že mohu být vážně spokojená. Mám dnes další umístění do desítky, mám tu třetí a sedmé místo, mám další závody před sebou.
Těšíte se tedy nyní i na středeční úplně nejdelší závod?
Ten bude hodně o střelbě. Tak uvidíme.
Pozitivním zjištěním pro vás mohou být před vytrvalostním závodem úspěšné ležky, při nichž jste během dvou závodů minula jen jeden terč. Už se vám dlouho nestalo, abyste z ležek měla lepší bilanci než ze stojek.
To je pravda. Ale celkově si připadám ve střelbě jistá. Když udělám nějakou chybu, jasně si to uvědomuju. Možná že tady hraje roli i vítr, kvůli tomu jsou možná mé stojáky horší. Vleže to s větrem bývá lepší.
Jak se vám před dnešním závodem spalo s medailí ze sprintu, kterou jste si v nedělním večeru na ceremoniálu „vyzvedla“?
Krásně. Byla u mě na posteli a bude tam po celou dobu.
Dnes vás opět hnala i početná skupina českých fanoušků. Co jim říkáte?
Bylo to moc příjemné, jak povzbuzovali. Není jich tady moc, ale jsou opravdu hodně slyšet.
