Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Čtvrtek 17. srpna 2017 Petra

Rychlobruslařský zázrak číslo 2: Erbanová, srdcařka z Vrchlabí

29 2010
Zahrávat si s ní, pokud měla hokejku v ruce, nebylo radno. Kluci, kteří nastoupili proti žákům Vrchlabí, by mohli vyprávět. Karolína Erbanová si ani pro bodyček nešla daleko. "V hokeji si nesmíte nechat nic líbit. Když nám šťouchali do brankáře, taky jsem se porvala. Často vítězně. Měla jsem výhodu. Kluci rostou pomaleji, byla jsem nejvyšší."

Rány rozdávala i snášela. "Jednou mi zlomili ruku, když mě narazili na manťák." Kalendář ukazoval rok 2005. O rychlobruslení věděla 13letá dívka jedině to, že existuje. V létě válela se stejnou vrchlabskou partou kluků pro změnu fotbal.

Seriál MF DNES - České olympijské naděje

Dnes čtěte:
Žolík čtenářů iDNES.cz. Rychlobruslařka Karolína Erbanová


Už vyšlo:

Martina Sáblíková
Nikola Sudová
Tomáš Kraus
Tomáš Verner
Tomáš Vokoun
Šárka Pančochová


Další díly:

Lukáš Bauer
Šárka Záhrobská

Zatímco na hokejovém ledu byla obráncem, s mičudou u nohy záložníkem, kterému to pálí. "V přáteláku jsme vyhráli 10:0 a já dala devět gólů."

Ještě předtím provozovala závodně sjezdové lyžování a tenis, dováděla na snowboardu, okusila volejbal i squash. "Pohybové geny měla po rodičích, vždyť táta byl horolezec a sjezdař, maminka závodila ve společenských tancích," připomíná její učitel Aleš Suk.

Teď ale Erbanová míří na olympiádu jako rychlobruslařka. Ne ledajaká. "Další český zázrak," říká o ní komentátor televize ARD. Jen považte: před třemi a půl lety stála na rychlobruslařských bruslích prvně. Před 15 měsíci poprvé startovala ve Světovém poháru. Přesto letos v lednu ovládla závod na 500 metrů při mistrovství Evropy žen ve víceboji.

"Já a olympiáda? To je úplný sen. Už mi to začíná docházet," říká a oči se jí lesknou očekáváním.

Nezmar už ve školce

Odmalička byla svérázným děvčátkem s nevyčerpatelným temperamentem. "Přišla ze školky domů a musela hodinu lítat, protože ve školce energii nevybila," líčí maminka Simona. Když si později usmyslela, že bude hrát v klukovském hokejovém týmu, nikdo jí to nerozmluvil.

"Kluci ji tam ze začátku těžce nesli. Kája se do toho zakousla, ze 4. lajny se vyškrábala do druhé, až ji začali brát," povídá maminka.

Pak došla na rozcestí: hokej v chlapeckém týmu mohla ve Vrchlabí mydlit jen do kategorie starších žáků. Kam dál? Chtěl ji ženský tým pražské Slavie, už za ním dojížděla na tréninky. "Kdyby se najednou nezjevil Petr Novák, studovala bych teď v Praze a hrála za Slavii," říká.

A možná by se nikdy v životě nepodívala na olympiádu.

Karolína ErbanováKarolína Erbanová (vpravo) se sourozenci

Z rodinného alba: u večeře a se svými sourozenci.

Tělocvikář Suk byl pokušitelem, který Erbanovou zavezl na soustředění rychlobruslařské party kouče Nováka. Prošla týdnem čtyřfázových tréninků, padala do postele polomrtvá vyčerpáním, ale vydržela. Doma hned hlásila: "Mami, za týden jedu znovu."

Jenže opustit milovaný hokej? Novák není mužem kompromisů, jeden sport musela obětovat. Krutá volba. Týden přemýšlela, než rychlobruslení vyhrálo. Snad i proto, že se hned skamarádila s Martinou Sáblíkovou. "Když potom dávali přenosy z hokeje, odcházela zpočátku od televize se slzami v očích," vzpomíná maminka.

Novák: Nechtěla medaile

První kontakt s ledem a opravdovými rychlobruslařskými bruslemi, tak nepodobnými hokejovým kanadám, na podzim roku 2006 v erfurtské hale bolel. "Nohy se mi obracely zpátky, kotníky mi nedržely v bruslích."

Jen ji vodili kolem mantinelu. Maminka poslala SMS: "Tak co?" Odpovídala: "Mami, hrozný." Dokonce i Sáblíková usoudila: "Nevím, jestli to půjde."

Zavilá Erbanová se však zlepšovala každým dnem. "Kája je obrovský srdcař," říká maminka. "Jakmile se do něčeho pustí, dá do toho všechno. Když jsme si pro ni do Erfurtu přijeli, začínala vypadat jako rychlobruslařka."

Loni už proháněla ve sprintech nejlepší světové juniorky. "Jen medaile jako by nechtěla," připomene Novák. Tu upadla, támhle zase zapomněla vystřídat dráhy ve chvíli, kdy jela pro jistou medaili z mistrovství světa juniorů ve čtyřboji. "Byla jsem mimo. Prostě černé okno v hlavě. Šílené zklamání," vybavuje si.

Karolína Erbanová

Letos ji kouč chválí, že začala bruslit hlavou. Přesto, koho by napadlo, že vyhraje pětistovku na Evropě? "Přišla jsem doma k internetu a rozklikla výsledky," vypráví maminka. "Nemohli jsme tam Káju nikde najít, ani uprostřed, ani dole. Potom jsem vyjela až úplně nahoru a rozbrečela se štěstím."

Na své nejlepší trati 1 500 metrů atakuje světovou top ten, zlepšuje se obřími skoky. "Může jet ve Vancouveru o první šestku. A kdyby náhodou..." nadhodí Novák a nechá konec otevřený.

Erbanová žádné číslo neříká. "Když o umístění moc přemýšlíte, často to pokazíte." Moc dobře ví, že ke konkurenci na evropském šampionátu přibude dlouhá řada specialistek.

Kouč na ni netlačí. "Její čas přijde v Soči. Už tím, že si postup na hry vybojovala, má letos splněno. Olympiáda je něco navíc."

Ve vancouverské vesnici brzy potká i svůj někdejší hokejový idol Jaromíra Jágra. "Ty jo! Z toho budu určitě nesvá."

Trénink se Sáblíkovou? Nejedu! odmlouvala učiteli

Aleš Suk to všechno spískal. Nebýt jeho, nejspíš by se sport jménem rychlobruslení a Karolína Erbanová zdaleka minuly. Na sportovní škole ve Vrchlabí ji v 5. třídě učil tělocvik a výtvarnou výchovu, navrch trénoval lyžařky. "Měla sportovní figuru, tak Karolíně povídám: Hele, nechceš u nás běhat na lyžích?" Nechtěla. "Vy jste vždycky takoví posmrkaní," namítla. "To by mě nebavilo."


Hokej s klukama, to byla jiná. V žákovském týmu Vrchlabí jim dávala zabrat. "Měla fyzicky navrch, ujela jim z obrany, dala gól." Což nelibě nesli hrdí otcové pánů kluků. "Po hokeji nadávali: Ta holka zabírá našim klukům místo a krade jim góly. Hulvátskost zdejších tatíčků dost možná způsobila, že se začala rozhlížet i jinde," vzpomíná Suk.


Rozhlížel se i on. Z EYOD, evropských her mládeže, se znal s Petrem Novákem. Přečetl si, že shání další rychlobruslařku do týmu. Nápad byl tady. Na jaře 2006, nedlouho po turínské olympiádě, volal Novákovi. "Přivez ji," uslyšel.

Karolína Erbanová (vpravo) s Martinou Sáblíkovou

Karolína Erbanová (vpravo) s Martinou Sáblíkovou


Mamince Erbanové vzápětí Suk oznámil: "Domluvil jsem Karolíně v Harrachově trénink se Sáblíkovou. Zítra."


Šokovaně odvětila: "Aleši, ty jsi se zbláznil!"


"Nejedu," reagovala malá Erbanová.


Jenže Suk je muž rázný a neoblomný. "Jedeš," rezolutně prohlásil.


Mamince sdělil: "Do zítřka ji sbal, odvezu tě tam i s holkou."


Karolína si vzala své turistické kolečkové brusle a Novák ji vyzval, ať se na nich projede: pěkně 200 metrů tam a zpátky. Ujela 30 metrů, Novák se naklonil k Sukovi a říká mu: "Člověče, kdo ji naučil jezdit na vnější hraně? Je pohybově strašně šikovná."


Odpoledne se chystala, že se vrátí domů, ale Novák měl jiné plány: "Kam bys jezdila, zůstaň na celé soustředění." Suk začínal tušit, že jeho mise bude úspěšná. "Přišla pak za mnou celá rudá a povídá: On mi pan Novák řekl, že můžu jet za 4 roky na olympiádu. Ale že mi slibuje jen dřinu, dřinu a nic jiného."


Čtyři roky poté jede na olympiádu coby talent, který Čechům závidí celý svět. "A v Soči už ji může vyhrát," věští Suk.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze