Nebylo to odpoledne vyplněné ohromujícím překvapením. Sobota 17. února aktérům stále nahání husí kůži. Když se Ledecká prohnala cílem super-G a o setinu sekundy vyhrála, propadli všichni přítomní absolutnímu údivu.
To sobota 24. února byla jiná: místo senzace se tentokrát zrodil triumf favoritky. Ester Ledecká prostě zvládla všechno, obě rozdílné role. A mimo jiné změnila pohled na to, že dělat souběžně dva různé sporty je bláznovství.
Není to mise pro každého. Nešla by naplnit bez jejího mimořádného talentu a ochoty dřít. Bez podpory nejbližších a rodinného zázemí.
Je to úkol pro vyvolené. Ale díky její unikátní zlaté kombinaci už víme, že je splnitelný. „Tohle je úplně klasický příklad toho, že každý ví, že tady vyhrála Ester a že je z České republiky. Věc, která obletí všechny světové noviny a každý se to dozví, že se stalo něco mimořádného,“ řekl šéf Českého olympijského výboru Jiří Kejval. „Myslím, že je to největší věc od doby Věry Čáslavské. Těžko mě napadá jiné srovnání.“
Jména z nejslavnějších jsou skutečně na místě. Ke komu ji tedy přiřadit?
K olympijskému hattricku Emila Zátopka, zarputilce držícího se hesla, že když nemůžeš, máš přidat, přičemž Ledecká dře jako nikdo další?
K popelkovskému tažení Martiny Sáblíkové z rybníků k roli královny rychlobruslení, přičemž také Ledecká si šla za zdánlivě nemožným snem?
Či k eleganci Věry Čáslavské, se sedmi zlatými medailemi nejúspěšnější olympioničky dějin Česka a Československa, které by se třeba jednou Ledecká mohla vyrovnat, když je jí teprve 22 let?
„Krásně se to poslouchá. Ale proti Věře jsem já takhle malinká, co vám mám povídat,“ ukazuje Ledecká prsty, že si proti gymnastické ikoně připadá stále jako trpaslík.
Není dívkou velkých slov a velkých gest. Smysl konání nachází v každé chvíli, v níž se může zlepšovat - a zároveň se sportem bavit. Obojí skloubila do čiré radosti z triumfů.
A tak se sluší dodat: je první svého druhu, Ester I. Vítěznou. Česko našlo svoji superstar.
„Je to pěkný, ale bůhví, jak to bude za pár let. Důležité je, aby si to lidi uvědomovali do budoucna a nežili jenom tímhle momentem,“ přidává fyzioterapeut Jakub Marek, jeden z klíčových lidí v okolí zlaté Ester, do aktuální euforie sympatický nadhled.
Budoucnost je totiž z podstaty nejistá. Nikdo z nás netuší, kde ho zastihne zítřek. I ty nejbáječnější kariéry mohou bohužel při nepřízni osudu náhle vybočit špatným směrem.
Ester Ledecká má ale jistotu, že ať už se v dalších letech přihodí cokoli, její podpis do sportovní historie je již nyní vyryt nesmazatelně.
