Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Středa 18. října 2017 Lukáš

Udělám vše, abych medaili přivezla, říká Šárka Záhrobská

Šárka Záhrobská se raduje z vítězství ve slalomu SP v Aspenu | foto: AP

4 2010
Patnáct párů lyží, tříčlenný realizační tým, 550 kilo zavazadel. Šárka Záhrobská vyrážela včera do olympijské země. "Vezeme i lyže na super G, ať jsme připraveni na vše," říkala, ač super G nemá na olympiádě v plánu.

Nejprve zamíří do Nakisky, kde jí předolympijské soustředění vyjednal Pavol Šťastný, někdejší trenér Olgy Charvátové. Té Charvátové, která je dosud jedinou českou sjezdařkou s medailí z olympiády.

Záhrobská ji může napodobit. Listopadový triumf v Aspenu sváděl k optimismu. Poslední výsledky ho zchladily. "Je hezké, že pořád končím v desítce, ale cíle byly vyšší: útočit na stupně, bojovat o malý glóbus ve slalomu," uznává.

Vypráví, že ztratila šmrnc. Proč? "Nevím. Někdy se nedaří a nevíte proč. Jindy platí opak, probudíte se a všechno vám jde. Sjezdové lyžování nemá vždy logiku. Ani není vždy spravedlivé." Být dynamičtější. Být mrštnější. To si teď přeje.

Seriál MF DNES - České naděje

Otec zůstal jen manažerem

Když hovoří, tak jako kniha. Spisovně, rozvitými větami, nezadrhává. Nevtipkuje jako Nikola Sudová, nevymýšlí blázniviny jako Ondřej Bank. Její hlas zůstává v jedné rovině, nepoužívá dramatické odmlky ani velká gesta. Připadá vám spíše jako diplomatka než závodnice.

Před olympiádou pozvala na oběd děti z dětského domova, na cesty si kupuje časopisy jako Reflex či Týden, vozí s sebou učebnice, piluje němčinu i angličtinu.

O víkendu byla doma, což byl pro ni luxus. Šest týdnů předtím putovala od jednoho střediska ke druhému. Během roku tráví mimo domov 250 dnů.

"Pořád taháme spousty tašek a beden, to k lyžování patří. Ale ještě nejsem stará, aby mi věčné cestování a stěhování vadilo. Ještě tak šest let to budu akceptovat a pak si ráda život změním." 11. února "oslaví" 25. narozeniny tréninkem sjezdu.

Déle než 20 let lyžuje, přesto se letos ocitla v roce nula. Poprvé bez otce v roli kouče. Bez muže, který byl dříve i šéfem jejího týmu, servismanem, řidičem, manažerem. Udělala to, co známe z tenisu. Dívky dospějí, osamostatňují se, přestávají trénovat s rodiči.

Hingisová, Pierceová, Bedáňová či Vaidišová... Všechny se rozešly smatkami či otci v roli koučů, hledaly vlastní cestu. Některé se později k rodičům vrátily, jiné už nikdy.

"Určitě nelituju," ujišťuje Záhrobská. "Jsem naprosto spokojená, mám zázemí, které potřebuji. Nesrovnávám, jestli je to teď lepší, nebo horší. Prostě jdu touhle cestou."

Otci, jenž se soustředí na trénink jejího bratra Petra, zůstala jen role manažera. "Za dané situace je to trochu komplikované," povídá Petr Záhrobský starší. "Ale podmínky, co teď Šárka má, jsou i mým dílem. Speciálně od společnosti Milka, která se stala jejím generálním partnerem. Naháněl jsem ji čtyři roky."

Právě tiskové oddělení Milky zveřejnilo po vítězství Záhrobské v Aspenu zprávu, že nový kouč Antonín Strach, specialista na kondiční přípravu, je i jejím přítelem. Záhrobská informaci ponechala bez komentáře. Své soukromí si pečlivě střeží.

Sto procent dává i vyžaduje

Fyzioterapeutka Dita Schönfeldová, asistent trenéra Pavel Kubričan a servisman Miloš Machytka jsou dalšími členy minitýmu. "Ponorka zatím nehrozí," říká lyžařka.

A Machytka vypráví: "Šárka je občas tvrdohlavá. Je méně nervózní než dřív. Radost většinou nechává v sobě. Oproti minulosti je mnohem samostatnější. A není coby šéf týmu větší pes než táta." Organizuje však ráda. Jako otec.

Petr Záhrobský

Petr Záhrobský už dceru Šárku netrénuje a kritizovat bude (možná) až po sezoně.

Šárka Záhrobská se stříbrnou medailí z MS 2009

Šárka Záhrobská se stříbrnou medailí z MS 2009, věří že na olympiádě přidá další kov.

"Jsou oba Záhrobští," říká servisman. "Někdy musíme Šárku brzdit, jinak by si neodpočala. Je precizní, dává tomu sto procent a totéž vyžaduje od svého týmu."

Mít jinou profesi, platila by pro ni doba hájení poté, co změnila kolem sebe takřka vše. Jenže bílý cirkus pádí od závodu k závodu, hájení neexistuje.

Řeč čísel praví: Loni měla z úvodních 7 slalomů sezony 349 bodů, letos jich je 318, méně boduje i v obřím slalomu, kombinaci a super G. Olympiáda může vše zvrátit. "Do okruhu favoritek patřím, vždyť se pořád motám kolem pátého místa. Ale takových je nás pět šest," říká Záhrobská.

Šanci na medaili vidí 50 na 50. "Tak bych mluvila i po čtyřech výhrách v řadě. Slalom je zrádný, často rozhodne jedna brána. Chytnete špicara, minete ji a další čtyři roky čekáte. Já ale udělám vše, abych tu medaili přivezla."

Šárku už nevedu, ale kéž by na hrách zajela, říká otec

Už není trenérem dcery Šárky, na svou třetí olympiádu se Petr Záhrobský chystá jen se synem Petrem – tak jako před osmi lety do Salt Lake City. Tehdy byla svazem na hry nominována Šárka, ale neodletěla. Záhrobský ji nechal doma, aby se z pozice prvního náhradníka posunul do nominace pro Salt Lake City právě jeho syn.

Proč jste se tehdy takto rozhodl?
Víte, já byl člověk, který dokázal rozpoznat ambice svého závodníka. Jistě, šlo o netradiční rozhodnutí, zvlášť v dnešní době, kdy se všichni hrnou na olympiádu, dokonce i ti, kteří jsou nemocní a těžce zranění. Ale pro Šárku byla v roce 2002 prioritou příprava na mistrovství světa juniorů, kde pak udělala dva bronzy. Měla snad jet na olympiádu a končit tam na chvostu na 45. místě, když mohla na juniorech útočit na medaile? Vývojově pro ni bylo důležité to druhé. Rozhodl jsem se správně.

V Turíně 2006 jste pak byl hlavně koučem Šárky. Teď míříte na hry se synem, jenž se pokouší prosadit v rychlostních disciplínách. Bude to pro vás složitější role?
Nebude. Bude to jiné. V rychlých disciplínách jsme se pustili s Petrem do něčeho, do čeho se v Česku nikdo pustit nechtěl. Nemám závodníka, který by byl schopný vyhrávat všechny závody. Musíme čekat, kdy se nám to sejde, a pak můžeme uspět. Zato Šárka má dnes v podstatě jen jednu disciplínu: slalom. Musí něco zajet, protože deklarovala dopředu, že chce malý glóbus, který mít nebude, a že chce výsledek z Vancouveru. Tak se musí snažit. Já s Petrem jsem naopak v roli toho, kdo leze na vrchol a nemusí nic dokazovat.

Poprvé v sezoně se s dcerou sejdete na jedné akci. Budou si váš a její realizační tým pomáhat, nebo zůstanou oddělené?
Myslím, že zůstanou oddělené, protože cesta, kterou se oni vydali, je trochu jiná než moje. Já se na to jen dívám. Pokud se k Šárčině výkonnosti budu vyjadřovat, tak po skončení sezony – a velice pregnantně.

Vůbec s ní tedy její současné výkony neřešíte?
Ne. Za ty už je odpovědný pan Strach, který si to vzal na triko. On musí řešit tyhle věci.

Vzpomínáte na medaile, které jste se Šárkou získali? Nebo jdete dál a neohlížíte se?
Vzpomínám na ně s určitou nostalgií. Vím, že aby se takové věci opakovaly, musí být jiná příprava, a z toho důvodu se pak stávám nostalgickým. Přesto si samozřejmě říkám: Kéž by tam Šárka zajela!

Nikdy jste nebyl velkým fanouškem olympiády. Těšíte se na ni vůbec?
No, pan Coubertin se musí obracet v hrobě, představoval si něco jiného. Olympiáda je teď specifická akce s politickou publicitou, ale odborníci vám řeknou: Světový pohár je dlouhodobá soutěž, kde potvrzení výkonnosti něco znamená. Olympiáda naopak vyniká nahodilostí výsledků.

Zvlášť ve Vancouveru s jeho věčně proměnlivým počasím?
Určitě. U těchto outdoorových sportů nikdy nevíte. Vancouver je sázka do loterie, protože momentálně je ve Whistleru asi 6 metrů sněhu. Nedovedu si představit, že ty sjezdovky budou tvrdé jako Wengen nebo Kitzbühel. Jméno olympijského vítěze pak opravdu může být dílem nahodilosti, a ne systematické přípravy. Jsme v jiné roli než Sáblíková. Ta ví, že tam má ovál jako všude jinde.

Autor:






Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze